"Ave Imperator, morituri te salutant."

Sním, píši, poslouchám.

25. dubna 2014 v 17:40 | Marrei |  Téma týdne
Hudba. Žijeme s ní, i když si to možná neuvědomuje a zatvrzele odmítáme, že přeci nic neposloucháme, že neplýtváme svým drahocenným časem. Nemohu říci, že jsem nějaký velký milovník hudby - nerada zpívám (Pokud to není ten případ, kdy je po půlnoci, jsem na akci s kamarády a s holkami si zazpíváme cokoliv od Ginevry, protože je nám prostě fajn.), jsem ráda, že už nemusím hrát na flétnu, na koncerty chodím občas a to jen mamce, která hraje druhé housle v našem děčínském amatérském symfonickém orchestru. Nevyznám se ve všech interpretech, neznám všechny možné žánry. Jsem bez hudebního sluchu, a tak ani nevím, jestli je to opravdu dobré, jestli to ladí a nemá to být jinak. V životě jsem to nepoznala a patrně se mi to také nikdy nepovede.

Hudbu vnímám jinak. Poslouchám všechno možné, nejsem vysazená na jeden žánr. Hudba pro mě znamená dveře. Ke vzpomínkám, pocitům. Je mi jedno, zda to zní dobře či špatně, jak na danou skladbu pohlížejí ostatní. Jsou to tóny písně, co mě někdy naprosto rozesmějí, vykouzlí úsměv na tváři. I když je to podle někoho "jen" píseň, jen pár řádků not.

Nějakou dobu jsem přemýšlela, co na tohle TT napsat. A proč ne to, jaké skladby to vlastně jsou a co vlastně znamenají?


Cesta
Tomáš Klus x Kryštof

Netuším pořádně proč, ale pokaždé, když slyším cokoli od Kluse, vzpomenu si na ni. Jeden čas to bylo šílené. Prostě sedět v té knihovně, psát v ZAVu a do toho hrálo rádio a vy jste mohli jen vzpomínat, protože v té době se zdálo, že to všechno je už jen minulost. Že je všemu konec.
Možná mi právě Cesta ukázala, že pořád se jde dál a člověk netuší, co ho čeká za rohem. Zda se ten dotyčný/á náhodou nevrátí.

Jacob's Theme
Howard Shore

Můj pojídač emocí a pocitů. Uklidňuje, když se mi chce brečet, křičet, vřískat. Už od sekundy. Díky němu jsem přežila svůj první lyžák, když jsem se cítila vážně mizerně. Na tom druhém jsem ho už nepotřebovala. Ale stále jsou někdy situace, kdy se hodí.
A ano, je to ze Stmívání - dřív jsem na tom dost ujížděla, to přiznám bez mučení.

Trough The Dark
One Direction

I wish that I could take you to the stars, I'd never let you fall and break you heart, and if you wanna cry or fall apart... I'll be there to hold you.

Vím, že dost lidí 1D nemusí. Je mi to fuk. Většina ostatních písní pro mě nemá žádný větší význam, ale tahle ano. Jsem taky v citlivém věku, něco k tomu potřebuji, abych se tomu normálu přiblížila aspoň trochu. :)

Morituri te salutant
Karel Kryl

Ze všech písniček, které jsem kdy za devět let hudebky zpívala, mám nejradši tuhle. Dovedla mě ke Krylovi. A ukázala, že pokud někdo jiný zpívá stejný text, může z toho vyjít něco naprosto jiného. Verzi od Landy jsem vypla velmi, velmi rychle.

Zelené francouzské pláně
Asonance

Na francouzských pláních vlčí máky kvetou
barvy ze strání svítí pestrou paletou,
teplý letní vítr začal od moře vát,
žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.

Pokaždé, když si tuhle písničku pouštím, přemýšlím, co se stalou s tou ženou z fotky. Nádherná a procítěná píseň, která mě pokaždé uvrhne do jakési melancholické nálady.


Máte taky něco takového? Skladby, která vás tím životem provází už delší dobu, není to jen na poslech, na zaplnění času, jak se mi to jeví u většiny lidí, kdy se hudba stává jen jakýmsi módním prostředkem a vytrácí se nějaký ten smysl vůbec to poslouchat. Jistě, vím, že mi tu někdo namítne, že ne vše, co poslouchám já, má smysl. Že je to vlastně divný mix. Ale vlastně jsem jen člověk, který hudbu jinak vnímá jen napůl ucha, nebo až moc. Mám tendenci o všem moc přemýšlet. A také si dost pamatuji. Usmívám se, jak zamilovaná puberťačka (a ona to je pravda...), když si vzpomenu na ta slova, na ty vzpomínky, které se k nim pojí. Nedovedu si představit, že bych poslouchala jen jeden typ hudby, jednu kapelu, nehledala nic nového, neměla tam něco, co naprosto vybočuje.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 angelxheart angelxheart | Web | 25. dubna 2014 v 18:43 | Reagovat

Hezký článek:)Na hudebce také často zpíváme Morituri te salutant, i proto, že učitel je dost protikomunisticky orientován.

2 Marrei Marrei | Web | 25. dubna 2014 v 18:57 | Reagovat

[1]: Děkuji. :) Já tu písničku měla vždycky ráda, když tak přemýšlím, co mi z té hudebky chybí, tak ona by na seznamu určitě byla. :)

3 Sarinka Sarinka | Web | 25. dubna 2014 v 19:15 | Reagovat

Trough The Dark je jedna z mojich najobľúbenejších z nového albumu 1D. Je naozaj podarená :)

4 Atze Atze | Web | 25. dubna 2014 v 19:17 | Reagovat

Cestu jsem si hodně oblíbila, zvláště po tom, co jsem byla v kině na filmu Křídla Vánoc. Prostě ten příběh, atmosféra a písnička .. Dostalo mě to do kolen.
No a Morituri te salutant je klasika.

5 Marrei Marrei | Web | 25. dubna 2014 v 19:23 | Reagovat

[3]: Taky ji tak vnímám, i když mi přijde, že se o ní až tak nemluví, jako by zapadla. A přitom je krásná. :)

[4]: Křídla Vánoc jsem neviděla, ale děkuji za tip. :)

6 Robka Robka | E-mail | Web | 25. dubna 2014 v 20:00 | Reagovat

Mám spoustu skladeb, ke kterým se pojí určité zážitky i vzpomínky a hudbou dalo by se říct žiju. S tebou uvedených mám moc ráda Kryla, nelíbí se mi, když jeho skladby zpívá Landa ( i když někdo namítá, že díky němu se dostávají k mladším posluchačům, ale pro mě je to vylízané pako).

7 Marrei Marrei | Web | 25. dubna 2014 v 20:43 | Reagovat

[6]: Že se to díky němu dostane k mladším posluchačům? No, skoro bych tomu i věřila, jenže mi přijde, že to pak ztrácí ten původní význam a je to o něčem naprosto jiném. Ale někdo asi potřebuje, aby ta hudba řvala, jinak si to vysvětlit neumím. :)

8 Katerííína Katerííína | E-mail | Web | 5. května 2014 v 17:28 | Reagovat

pravdivé ;) moc pěkný blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama