"Ave Imperator, morituri te salutant."

Technické muzeum Sinsheim

3. května 2014 v 18:18 | Marrei |  Deník
Znáte to. Sedíte si na matice, trochu naštvaní, ale krotíte se. A pak se vás vyučující zeptá, zda byste nechtěli jet na exkurzi. Do Německa. Do technického muzea. A vlastně to budete mít zadarmo, protože to hradí Unie rodičů a je to vedeno jako projekt Evropské unie. To odmítnout nešlo a ráda jsem souhlasila. Původně se to sice zamýšlelo jako exkurze dvoudenní, kdy bychom kromě Sinsheimu navštívili i spřátelené muzeum ve Špýru, ale to nakonec nevyšlo. I tak to byl skvělý výlet. Jeli jsme jako mix lidí z různých tříd - od nás pět holek. Protože to bylo jako exkurze za odměnu, abych to tak řekla, tak se účastníci vybírali podle prospěchu a zájmu o fyziku, chemii, biologii (neptejte se mě, co tam dělá ta biologie, ale prostě to tak bylo). Jistě, mělo to svou nevýhodu v tom, že jsem vstávala v půl čtvrté ráno a vracela se o půlnoci. (A taky přišla o písemku z dějepisu.) Ale jinak to bylo naprosto skvělé. :) Fotografie a více v CČ.

Od Sinsheimu někoho může odradit dálka. Muzeum totiž leží nedaleko města Mannheim ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Cesta tam vám autobusem zabere takových šest hodin. Navíc především po německých dálnicích, které osobně moc nemusím. Jsou na mě moc nudné, moc stejné, nic se nemění... A vzhledem k tomu, že jsem člověk, který nedokáže při jízdě spát, to není pro mě moc ideální.

Do muzea jsme přijeli asi tak v půl jedenácté. Bylo zataženo, ale naštěstí nepršelo (to až později se objevily menší přeháňky). Nejdřív nám náš drahý profesorský dozor vystál frontu na lístky, pak jsme se rozdělili do skupinek a šlo se. Původně jsme se holky z naší třídy držely pohromadě, ale nakonec se ode mě a Báry vzdálily. Protože ony chtěly modernější věci, zatímco my dvě jsme se kochaly tanky a letadly.

Muzeum je obrovské, rozdělené do dvou budov a ještě navrch má venkovní expozici - na jednom místě potkáte různé typy tanků, letadla - z nichž většina byla přístupná - jsou umístěna na střechách. Byl to zvláštní pocit tam vejít, hlavně mi z toho nebylo úplně nejlépe, protože nakloněná rovina způsobovala, že jsem měla pocit, že se každou chvíli zřítím.
Je ale pravda, že zvlášť v první budově jsem měla pocit, že je tam toho až moc. Každý volný prostor je využit, najednou se podíváte na letadlo z jiného úhlu a zjistíte, že má na křídle zavěšený větší model jiného letadla. Prostor představuje bojiště, všude máte figuríny v uniformách, případně pak na jiných místech v dobovém oblečení.


Dost věcí se taky může stále pohybovat - většinou se platilo euro a dalo se to do pohybu, tank, lokomotiva... Ale přiznám se, že když se kousek od vás dá do pohybu Panther a pohybuje věží, je to poněkud děsivé.

Zatímco je první budova věnována spíše letadlům, tankům a podobným záležitostem, ta druhá je plná aut, motorek, najdete tu pět lokomotiv, modelovou železnici a další. Pravda - i v té první najdete auta z dvacátých let a onu lokomotivu, která se dala do pohybu; v té druhé zas některé vozy odkazují na druhou světovou válku (zvlášť auta Himmlera a Hitlera).

Nicméně věřím, že pokud zrovna nemusíte historii, ta druhá vám bude připadat lepší. Já ji moc nemusela, ale já se taky rozplývám nad tanky a u nich by zvládla strávit hodiny.

T-34. Normálně se mi prohání v hlavě a dělá bordel v myšlenkách, ale tady jsem ho měla před sebou.

Na některých exponátech skutečně je skutečně vidět, že něco už mají za sebou.

Stuka z předchozí fotky ještě jednou i se zmíněným "skládáním" exponátů. Neřekla bych, že je to úplně špatně. Aspoň je člověk neustále překvapován a není to jen nudné chození kolem.

Messerschmitt.

Zmíněná pohybující se lokomotiva (samozřejmě jen částečně, hlavně, co se týče kol). A také poněkud strašidelná, popravdě. (Vagon byl na druhé straně, ale byl.)

Ve vitrínách je k nalezení neuvěřitelné množství uniforem. Převážně tedy německých a ruských z druhé světové, ale pak i několik novějších. (Popravdě mě dostalo, že šátek a turbánek na uniformě Hitlerjugend je až tak podobný skautskému kroji. Sice už aktivně do skauta nechodím, ale i tak...)

Letadla jsou všude. Tohle je umístěno nad kasou. Venku jsou pak i další, při příjezdu hned na parkovišti člověk uvidí tank...

Venkovní atrakce - osobně jsem na žádnou nešla, ale klukům z béčka a vyšších ročníků se tam dost líbilo. To víte, pět a více let na gymplu degeneruje lidi... Ale byly pěkné, taková skluzavka vedoucí z letadla... Přeci jen, děti moc muzea nemusí, tak ať aspoň něco mají z toho takhle.


Kabina Concordu. Vážně, já bych pilot být nechtěla...

Dva Mercedesy. Ten výše je stejný typ, jako měl Hitler, ten druhý náleží k Himmlerovi. (Z technického muzea v Praze vím, jaké auto měl Frank - a respektive i Heydrich - ta sbírka se docela rozrůstá.)


Ta skla mě trochu štvala - sice zvětšují prostor, takže si člověk nepřipadá v miniaturním prostoru, ale pak si myslí, že tam něco je a ono nic. Ale nenarazila jsem do nich! Což je úspěch, myslím.

Pokud budete mít možnost, tak do Sinsheimu rozhodně jeďte - případně i do toho Špýru, který nám sice bohužel nevyšel, ale co se dá dělat. Také stojí za zmínku, že právě v Sinsheimu je IMAX, kde jsme byli na filmu o Arktidě. V němčině, samozřejmě, tak ti, co chodí na francouzštinu, z toho moc neměli (ale i já byla ráda, že jsem tomu tu a tam rozuměla, co byste čekali). Byl to skvělý den, odjížděli jsme po páté hodině a nakonec se vrátili těsně před půlnocí. Byla jsem naprosto unavená, ale stálo to za to. Prostě ano. :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Erin Erin | Web | 6. května 2014 v 21:06 | Reagovat

U tanků by se mi hrozně líbilo :3 Nehraješ třeba náhodou World of Tanks? :-D Hodně lidí, především holky to odsuzují, ale mě to hrozně baví. A vidět ty tanky, co mám jenom v pixelech, naživo... wow, musel to být zážitek :)

2 Marrei Marrei | Web | 7. května 2014 v 15:03 | Reagovat

[1]: Nehraji, ale už jsem o té hře slyšela. Já popravdě hry moc nemusím, maximálně jen nějaké logické či tak, proto jsem to nezkoušela, no. :D Já zas naživo viděla konečně všechny ty tanky, co znám jen z válečných románů. :))

3 Erin Erin | Web | 8. května 2014 v 22:45 | Reagovat

[2]: Takhle, já hry nesnáším. Hraju jenom tuhle, pak 2048, což jsem ještě nepokořila *ale pracuju na tom* a taky neustále s bráchou soutěžíme ve Flappy bird. Teda... já se mu pokouším přiblížit. Jelikož já mám rekord 19 a on 280, tak se alespoň nenudím :-D

4 Marrei Marrei | Web | 9. května 2014 v 9:59 | Reagovat

[3]: Neboj, neměla jsem tě za nějakého pařmena. :D Flappy bird jsem se vyhnula, ale asi bych měla horší skóre než ty, neboj. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama